Informační portál o ilegálních a legálních drogách

Hlavní menu: O nás, Informace, Pomoc a podpora, Publikace, Dotazník, Mapa pomoci, Kalendář akcí, Odkazy, Novinky odjinud, Mapa webu, English version
 
Login: Heslo: Zapomněl/a jste heslo?

drogy-info.cz / Publikace / Glosář pojmů / N

N

NÁHLED

Uvědomění si příčin, důsledků a souvislostí vlastního jednání ve zdraví i nemoci. Obvykle se rozlišuje: (1) náhled jako uznání existence vlastního problému, vlastní psychické poruchy či nemoci, např. závislosti, (2) náhled jako uvědomění si příčin a souvislostí při vzniku a udržování závislosti a problémového chování, které z ní vyplývá, (3) náhled jako uvědomění si vlastního podílu na problémech (a tudíž i na jejich možném řešení), (4) náhled jako rozpoznání hlubších nevědomých kořenů vlastních postojů, motivů, citů a chování. - Náhled ve smyslu uvedeném v bodech 2-4 souvisí s určitými psychoterapeutickými směry: např. behaviorální terapie se dokáže bez těchto pojmů zcela obejít, kognitivně behaviorální terapie již pracuje s náhledem ve smyslu bodů 2 a 3, náhled ve smyslu bodu 4 je vyhrazen psychoanalytickým a psychodynamickým psychoterapiím.

NALOXON

Naloxon je antagonista opioidů na opioidních receptorech. Ruší účinky opioidů na psychiku, dech, snížení krevního tlaku a povšechný útlum CNS, např. v případě předávkování heroinem. Může být podán injekčně – do svalu, nitrožilně nebo podkožně. Nyní je v některých zemích dostupný ve formě nosního spreje. Blokuje opioidní receptory, čímž antagonizuje účinek opioidních látek na těchto receptorech. Ruší projevy předávkování opiáty a má rychlý nástup účinku, je proto používán v léčbě předávkování touto skupinou drog. Jeho poločas účinku je 20-80 minut, kratší než poločas účinku heroinu a výrazně kratší než poločas účinku metadonu, takže jím navozené potlačení účinku těchto opioidů je časově omezeno. Je třeba mít na zřeteli, že osoba léčená naloxonem může po odeznění jeho účinku (pokud není aplikována další dávka) znovu upadnout do respiračního útlumu a útlumu vědomí pod přetrvávajícím vlivem těchto látek. Při podání osobě s vytvořenou fyzickou závislostí na opiáty, která jimi není akutně předávkovaná, vyvolá nástup abstinenčních příznaků. Např. Subuxon je kombinace buprenorfinu s naloxonem určená k perorální substituci a zabraňující nitrožilnímu užití – při něm je totiž buprenorfin méně účinný, naopak účinkuje naloxon, který vyvolá odvykací syndrom.

NALTREXON

Antagonista účinků opioidů. Působení Naltrexonu je podobné jako u Naloxonu, je však silnější a má delší trvání. Také však pomalejší nástup, takže není vhodný k léčbě předávkování. Na rozdíl od Naloxonu je možné její perorální podání – formou tablet. Má různá použití v léčbě opiátové závislosti a také závislosti na alkoholu. Nejrozšířenějším způsobem užití je předepisování dávek blokujících účinky jakékoliv opioidní drogy při jejím případném užití. Je třeba jej podávat denně, aby se udržel blokující účinek, může však minimalizovat riziko impulsivního rozhodnutí se k relapsu. V poslední době se doporučuje jeho podávání v první fázi po detoxifikaci ke snížení tenze a cravingu (bažení) u opiátové i alkoholové závislosti. Mnohem kontroverznějším způsobem užití Naltrexonu je tak zvaná „rychlá detoxifikace u opioidů“, kde se podává ve vysokých dávkách v celkové anestesii (narkóze), aby se urychlil průběh odvykacího syndromu. Při této metodě byla ovšem zaznamenána i úmrtí, má mnoho kritiků a jen málo zastánců.

NARCISTICKÁ PORUCHA

Porucha osobnosti, jejíž podstatou je problémový citový vztah k sobě. Příliš velká láska k sobě se vyznačuje egocentrickým vnímáním světa se zvýšenou citlivostí na hodnocení sebe druhými, kteří vnímají takového jedince jako ješitného. Narcisticky dobře vybavení jedinci jsou schopni o sebe pečovat např. zvýšenou investicí do sebe, z které ostatní mohou mít poté užitek, při větší poruše je však jedinec schopen zabývat se pouze sám sebou do té míry, že trpí často nedostatkem pozitivně rozvíjeného obsahu a trpí pocitem prázdnoty. Ti, kteří kompenzují nedostatek sebelásky, se pokoušejí druhé zaangažovat na její substituci z vnějších zdrojů a lásku druhých si vynucují vykořisťováním až arogancí, vyžadují nadměrný obdiv a ujišťování o neomezeném úspěchu. Svou jedinečnost si potvrzují nezměrným úsilím stýkat se s významnými osobnostmi, což je udržuje ve velikášském pocitu vlastní důležitosti. Všímají si atributů úspěšného a šťastného člověka, který v nich vyvolává závist a snaží se opatřit si tyto atributy s pocitem plného oprávnění se cítit podobně jako oni. K druhým však nejsou empatičtičtí a tak nejsou schopni i přes dosažení často i velkých úspěchů na poli pracovním či jiném kvalitního citového vztahu a cítí se někdy odcizeni dokonce i sami sobě. Terapeutická strategie v I. fázi: komplementární chování, zrcadlení, zážitek vztahu a strachu z něho, postupná konfrontace s výsledkem jeho chování, zvědomování sil ovlivňující jeho chování (ne/vědomých), podpora pochopení druhých včetně zážitku empatie s podporou hledání nových zkušeností. Ve II. fázi se snažíme podporovat sdílení citů, konfrontace s odděleným prožíváním druhého, zážitek společné radosti ze skutečného úspěchu a schopnost jeho radosti z úspěchu druhých. Tato porucha je popsaná nejlépe Heinzem Kohutem v jeho Self-psychologii.

NARKOMANIE

Starší termín pro zneužívání narkotik - omamných látek. Ekvivalentním výrazem je toxikománie.

NARKOTIKUM

NÁSLEDNÁ PÉČE (AFTERCARE)

Smyslem následné péče je udržet u klienta změny, které nastaly v průběhu léčby, popř. spontánně nebo po předchozích intervnecích. Následná péče může mít různé formy: Tradiční v našich podmínkách jsou tzv. opakovací léčby. Další formou následné péče jsou doléčovací skupiny. Ty se scházejí zpravidla jednou týdně a rovněž zde se setkávají klienti po ukončení základní léčby i klienti v léčbě. Jejích cílem je stejně jako u opakovacích léčeb posílení abstinence a výměna zkušeností. Následná péče může mít formu individuálních pohovorů, zajišťovaných AT ordinacemi, popřípadě K-centry nebo klinickými psychology. Také tady je kladen důraz na posilování abstinence, často však s absencí socioterapie - na rozdíl od doléčovacích progamů a rekvalifikace/resocializace. Velmi důležitou roli v procesu následné péče hrají též svépomocné skupiny. Specializovaná pracoviště pro následnou péči se u nás většinou nazývají doléčovací centra. Ta zasahují širší spektrum služeb (viz heslo Doléčování). Pracují v nich multidisciplinární týmy, které umožňují flexibilně reagovat na individuální potřeby klienta. Díky tomu je následná péče intenzivnější a kratší. - Pojem „následná péče“ se z určitého pohledu kryje s pojmem „doléčování,“ užívá se však i pro péči poskytovanou po jakémkoliv dosažení abstinence (detoxifikace, spontánní abstinování).

NÁVYK, NÁVYKOVÉ UŽÍVÁNÍ

Návykem na drogu nebo alkohol se rozumí opakované užívání psychoaktivní látky nebo látek v takovém množství, že uživatel se periodicky nebo chronmicky intoxikuje, pociťuje nutkání k opakovanému užívání, má velké obtíže při snaze o přerušení užívání nebo o jeho ovlivnění (např. snížení dávek, prodloužení časových intervalů) a projevuje snahu získat psychoaktivní látku téměř jakýmkoliv způsobem. Typicky se vyskytuje tolerance a často i odvykací stav.

Více >>

NÁVYKOVÉ LÁTKY

Látky s vlastnostmi, které povzbuzují návykové nebo pravidelné užívání. Běžné synonymum rovněž pro látky, které mají schopnost vyvolávat závislost.

NEUROADAPTACE, NEUROADAPTAČNÍ MECHANISMY

Adaptace centrálního nervového systému na opakovanou aplikaci psychoaktivní látky (drogy) vedoucí ke zvýšení tolerance a někdy také k odvykacímu syndromu, který nastává po přerušení užívání látky. Neuroadaptace může dosahovat různého stupně, určovaného především četností užívání a množstvím užívané látky, ale také individuálními rozdíly v metabolizaci konkrétní drogy. Účinky neuroadaptace mohou být silně ovlivněny tím, jak osoba o svém stavu uvažuje (kognitivními procesy), a podmíněnými reakcemi na narážky související s užíváním drog. Termín byl použit v Memorandu WHO (Edvards a kol., 1982) pro jeden z hlavních procesů tvořících základ syndromu závislosti na droze.

NEURÓZA

Funkční duševní porucha, obtíže, kterými trpí neurotik mohou být subjektivně vnímané jako velmi nepříjemné, není však závažněji postižena schopnost správně vnímat a interpretovat realitu. Současná klasifikace duševních chorob užívá termín neurotická porucha jako nadřazený pro větší skupinu chorob, pro které jsou charakteristické symptomy jako úzkost, fobie, obsese a kompulze, poruchy spánku, obavy z budoucnosti, psychická únava, podrážděnost, deprese. Hojně se vyskytují i tělesné obtíže:pocity horka a chladu, bušení srdce, bolesti hlavy, kolapsy, třesy atd. Z hlediska závislostí je významné, že neurotici často zneužívají léky ze skupiny anxiolytik, mnohdy s vědomím lékaře.

NGO, NESTÁTNÍ ORGANIZACE (NON GOVERNMENTAL ORGANISATION)

Organizace nezávislá na státní správě, operující v širokém poli zdravotně-sociálních služeb. Protože jde většinou o neziskové organizace, mohou být NGO financována státem, veřejnými institucemi, případně soukromými dárci. NGO mají často mezioborový tým složený nejen z placených zaměstnanců, ale i z dobrovolníků, a tradičně vždy poskytovaly služby v těch oblastech, kde bylo obtížné sehnat prostředky na plně placené a plně profesionální týmy. NGO jsou rovněž pružnější než „státní“ organizace, rychleji odpovídají na potřeby veřejnosti a příslušné klientely a často jsou průkopníky nových forem a směrů služeb. V ČR se NGO rychle rozvíjely od počátku 90.let i v oblasti drogových závislostí a příslušných služeb (SANANIM 1990, DROP-IN a FILIA 1991). V současné době dominují v provozování terénních programů, kontaktních center, terapeutických komunit a doléčovacích programů. Právní formou NGO v ČR je především občanské sdružení, dále nadace či nadační fond, a od r.1997 též obecně prospěšná společnost.

NIKOTIN

Alkaloid, který je hlavní psychoaktivní látkou tabáku. Má jak stimulační, tak subjektivně uvolňující účinek. U některých osob zvyšuje bdělost a kapacitu zaměření pozornosti. U jiných snižuje úzkost a pohotovost k podráždění (irritabilitu), také snižuje chuť k jídlu. Dlouhodobé užívání nikotinu se stává kompulzivní. Odvykací syndrom se projevuje dysforií, depresemi, nespavostí, bušením srdce, podrážděností, zhoršením koncentrace, úzkostí.

Více >>


© 2003-2006, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1, info@drogy-info.cz