Informační portál o ilegálních a legálních drogách

Hlavní menu: O nás, Informace, Pomoc a podpora, Publikace, Dotazník, Mapa pomoci, Kalendář akcí, Odkazy, Novinky odjinud, Mapa webu, English version
 
Login: Heslo: Zapomněl/a jste heslo?

drogy-info.cz / Publikace / Glosář pojmů / H

H

„HARM REDUCTION“

Jako „Harm Reduction“ (HR – obvykle se nepřekládá do češtiny) se označují přístupy snižování či minimalizace poškození drogami u osob, kteří v současnosti drogy užívají a nejsou motivováni k tomu, aby užívání zanechali. HR se snaží minimalizovat, omezit či zmírnit riziko život a zdraví ohrožujících infekce, které se šíří sdílením injekčního náčiní při nitrožilní aplikaci drog a nechráněným pohlavním stykem, jako je AIDS a hepatitidy B a C, riziko dalších tělesných komplikací, dlouhodobého působení vysokých dávek, předávkování, sociálního debaklu a ztráty lidské důstojnosti. Mezi nejznámější postupy používané v HR patří výměna použitého injekčního náčiní za sterilní, poskytování informací (o možnostech léčby či jiné odborné pomoci), kontaktní (situační) poradenství a edukace o rizicích. Důležité je i zaměření na bezpečný sex včetně distribuce kondomů. V širším pohledu můžete také pod HR zahrnout i substituční léčbu. Do oblasti HR patří také aplikační místnosti – tzv. šlehárny. Poradenství a edukace v rámci HR nezbytně zahrnuje i rady, návody a vysvětlení, jak drogu bezpečně aplikovat, jak používat a dezinfikovat náčiní a podobné čistě technické informace. Tištěné materiály, které tyto informace obsahují, jsou zcela specifické a jejich distribuce musí být omezena na okruh klientů, kterým jsou určeny. Dostanou-li se mimo tento okruh, např. do škol, vyvolávají senzaci, pobouření a obviňování, že se touto cestou mládež navádí k braní drog. HR se provádí buď přímo v terénu (terénní programy, streetwork) nebo v nízkoprahových kontaktních centrech. Edukace zaměřená na snížení zdravotních rizik z užívání drog je rovněž pevnou součástí léčebných programů.

HAZARDNÍ HRA

Při hazardní hře si hráč kupuje možnost výhry ve víře, že jeho osobní štěstí převáží princip pravděpodobnosti. Rychlost a zdánlivá snadnost výhry je postavena na značném riziku prohry, protože u většiny her jejich pořadatel nastavuje či organizuje hru tak, aby on sám získal vysoký zisk. Druhy hazardních her: výherní automaty, ruleta, karetní hry, sázení na koně či jiné sportovní akce, bingo, sportka, sazka, loterie včetně stíracích losů, hra v kostky, tomboly, tzv. skořápky. Komplexnější hazardní hrou, která vychází z podnikání, je tzv. letadlo či pyramida. S rozvojem internetu, kde lze sázet pouhým předisponováním svých financí ze svého konta, se některé hazardní hry stávají ještě zhoubnějšími pro závislého, který je schopen vyprázdnit své konto za jedinou noc.

HEPATITIDY A, B, C

Infekční onemocnění jater vyvolané hepatotropními viry (viry s chorobnými účinky na jaterní tkáň). Vzhledem k významu jater se jedná o onemocnění velmi vážná. Jejich výskyt podléhá povinnému hlášení. Z epidemiologického hlediska je nejvýznamnější typ A, který díky fekálně-orálnímu mechanismu přenosu se dobře přenáší napříč rizikovými skupinami a v uzavřených kolektivech. Průběh mívá spíše lehký a nepřechází do chronicity. Typy B a C se vyznačují parenterálním mechanismem přenosu a jsou časté u nitrožilních uživatelů drog. Žloutenka typu B mívá vážnější akutní průběh, někdy přechází do chronicity. Proti typům A a B je možné ohrožené jedince očkovat. Žloutenka typu C mívá průběh spíše mírný, častěji než typ B však přechází do chronického průběhu, který může pacienta invalidizovat a později usmrtit. Perspektivní metodou léčby chronických hepatitid je léčba interferony.
Viz také Harm Reduction

HERNÍ AUTOMATY

Elektronická, ale i jiná zařízení určená k zábavě. V ČR se rozšířily po r. 1989. Za hru se musí platit a to je problém pro děti a dospívající, kteří si nějakou hru oblíbí natolik, že nedokáží přestat a financování tohoto hraní se stává problémem pro celou rodinu. Děti jsou schopni lhát, prodávat nejprve své věci, poté i věci ostatní ze svého domova, někdy i krást jinde. Dalším problémem jsou některé akcentované prvky hry, jako je agresivita, nebo soutěživost bez ohledu na stav druhého (vyhození druhého z dráhy i za cenu jeho zničení). Přechodem k virtuálnímu světu jsou trenažéry či hry, ve kterých si jedinec nasazuje helmu a usedá na křeslo, které pomocí dalších faktorů vytváří pocit, že se dotyčný ocitá v jiném světě. Problémem je i závislost na hře, při které jedinec se přestává starat o své povinnosti a rozvíjet své zájmy a vztahy s ostatními.

HOUBY

Ve slangu uživatelů drog se myslí obyčejně halucinogenní houby, nejčastěji rodu Psylocibe (lysohlávky) - semilanceata (kopinatá), bohemica (česká), cyanensis (modrající), a dále rodu Amanita (Amanita muscaria - muchomůrka červená). Halucinogenní houby patří mezi nejstarší halucinogenní látky, archeologické nálezy dokazují, že měly významné místo v náboženství starých národů. To platí i o Čechách, někteří autoři odvozují jméno Plzně od německého Pils – houby s tím, že muchomůrka červená patřila do nejstarších receptur k výrobě piva.

HOUSE MUSIC

Hudební styl spojený s house party, pojem je možné s určitou rezervou uznat jako příbuzný široké paletě hudebních stylů jako rave a techno. House (rave, techno, …) party je typickým prostředím pro užívání skupiny „tanečních“ drog jako je Extáze, 2C-B, MDE a LSD. Drogy této skupiny jsou užívány k podpoře prožitků při intenzivním tanci. V souvislosti s „tanečními“ drogami se často používá ještě termín "designer drugs".

HRANIČNÍ OSOBNOST (BORDERLINE PERSONALITY)

Hluboká porucha osobnosti zapříčiněná nedostatečně vytvořenou hranicí mezi jedincem a ostatními, na začátku života mezi jím a pečující osobou, nejčastěji matkou. Tito lidé jsou schopni pouze extrémních intenzit vztahů. Mohou prožívat úplné splynutí s druhým a čekají od něj, že bude rozpoznávat a sytit jejich potřeby bez vlastního vkladu a přičinění. Ostatní považují za pouhé objekty. Jejich vztahy jsou velmi nespolehlivé a proměnlivé v krátkém čase, často se ve jejich vztazích objevuje tzv. splitting. Jejich neostré hranice zvyšují křehkost a nekonzistenci, jedinci často trpí poruchou identity a chovají se pak spíše dle nějakých svých představ o roli, kterou mají nyní plnit, ale z které lehce vypadávají. Pak reagují impulzivně, často se vztekem a může se objevit značná agrese i vůči sobě v podobě sebevražedných hrozeb, které používají hlavně k manipulaci partnera, aby si ho udrželi. Bojí se opuštění, protože cítí vnitřní prázdnotu a mají pocit, že nemají co druhému nabídnout. Nedostatek uvědomění sebe často dostává podobu disociativní poruchy, kdy se jedinec cítí ve svých citech a myšlenkách rozpolcený. Afektivně je takový jedinec nestabilní, nálada se může měnit v několika vteřinách ve vztahu k okolí i k sobě samému. Ve vztazích se často vyskytuje idealizace, která může velmi lehce přecházet v devalvaci a zase naopak. V terapii sledujeme ošetření separační úzkosti a zranitelnosti a podpůrnou kombinovanou terapií vytváříme bezpečné prostředí pro zážitek intimity (intra- i interpersonální). Terapie hraničních osobností klade vysoké nároky na osobnost terapeuta a jeho zralost kvůli invazi intenzivních emocionálních obsahů, manipulaci a nestabilitě klientových vztahů. U hraničních poruch osobnosti se často vyskytují depresivní syndromy, drogová závislost nebo poruchy příjmu potravy.

© 2003-2006, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1, info@drogy-info.cz