Informační portál o ilegálních a legálních drogách

Hlavní menu: O nás, Informace, Pomoc a podpora, Publikace, Dotazník, Mapa pomoci, Kalendář akcí, Odkazy, Novinky odjinud, Mapa webu, English version
 
Login: Heslo: Zapomněl/a jste heslo?

drogy-info.cz / Publikace / Glosář pojmů / B

B

"BAD TRIP"

Slangový výraz pro negativní zážitek po užití drogy, při němž se v různé míře objevuje směs následujících příznaků: pocit ztráty kontroly, poruchy vnímání vlastního těla, prostoru a času, deprese, úzkost, bizarní a děsivé halucinace, strach ze šílenství, smrti nebo katastrofy, zoufalství a sebevražedné myšlenky. Fyzické symptomy mohou zahrnovat pocení, bušení srdce, zvracení a poruchy citlivosti, brnění. Negativní reakce typu “bad trip” se často spojují s užitím halucinogenů či cannabisu, mohou být ale také způsobeny užitím amfetaminů a jiných stimulancií, anticholinergik, antihistamik a sedativ/hypnotik.

BARBITURÁTY

Skupina látek se silně tlumivými účinky na CNS, např. amobarbital, pentobarbital, phenobarbital a secobarbital. Jsou užívány jako antiepileptika, anestetika, sedativa, hypnotika a méně obvykle jako anxiolytika (léky proti úzkosti). Akutní a chronické užívání má podobné účinky jako užívání alkoholu. U barbiturátů se vyskytuje riziko smrtelného předávkování, protože jejich hladina v krvi u toxické dávky není o mnoho vyšší než u dávek podávaných pro léčebné účely. Mají tedy nízké bezpečné rozpětí. Bezpečnější benzodiazepiny později nahradily barbituráty ve většině indikací, jako sedativa/hypnotika nebo anxiolytika. Tolerance na barbituráty se vyvíjí rychle, škodlivé účinky a riziko závislosti jsou vysoké. U pacientů, kteří užívají tyto látky po dlouhý čas, se často rozvíjí fyzická a psychická závislost, a stejné riziko je při překračování předepisovaných dávek. Kombinace barbiturátů s jinými látkami, které mají tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu, jako je například ethanol nebo antihistamika, může způsobit vážný útlum a smrt.
Viz také alkohol , benzodiazepiny

BAŽENÍ

Viz craving

BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE

Psychoterapeutický směr založený na psychologických teoriích učení a chování. Hlavní myšlenkou je, že různé poruchy chování (např. neurotické chování, závislé chování) jsou v podstatě naučenými reakcemi, které je možné ovlivnit přecvičováním a odučováním. Důraz je kladen na techniky: je nutné najít přiměřenou techniku nácviku nebo přecvičování, která příznak odstraní nebo doplní chybějící reakci. Své techniky behaviorální terapie nachází především v podmiňování (klasické podmiňování dle Pavlovova, instrumentální podmiňování dle Skinnera). Behaviorální terapie se tudíž nezabývá subjektivitou klienta (co se vzpírá objektivnímu popisu a pozorování, představuje pro ni „černou skříňku“), nepracuje s pojmy „přenos“ či „terapeutický vztah“ a důležité pro ni nejsou příčiny, dynamika a souvislosti poruchy, ale pouze příznaky a chování. O to behaviorální terapeuti opírají svou úspěšnost (kterou dokazují výzkumem) a jejich odpůrci svou kritiku. K nejvýznamnějším behaviorálním terapeutům patřili Angličan H.J.Eysenck a Američan jihoafrického původu J.Wolpe. Ve svém přístupu k léčbě závislostí bývá za behavioristu aspoň částečně pokládán i J.Skála.

BENZODIAZEPINY

Skupina látek používaných hlavně jako sedativa/hypnotika, uvolňovače svalů, antiepileptika a anxiolytika. Dříve označované též jako „malé trankvilizéry“ (minor tranquillisers). Podporují účinek kyseliny gamma-aminomáselné (GABA), která je hlavním inhibitorem přenašečů nervových vzruchů. Nejčastěji v medicíně užívané jsou diazepam, nitrazepam, medazepam a chlordiazepoxid. Zneužívání benzodiazepinů je dosti rozšířené (často iatrogenní nebo při zvládání odvykacích příznaků u uživatelů opioidů). Předávkování benzodiazepiny je tím nebezpečnější, jsou-li užity současně s alkoholem nebo jinými látkami s tlumivým účinkem na CNS, jako je heroin. Benzodiazepiny mají nepříznivý účinek na řízení vozidel nebo na jiné psychomotorické funkce, protože prodlužují reakční čas. Mohou způsobit též zmatenost, slabost, bolest hlavy, rozmazané vidění, zvracení a průjem. Při dlouhodobém užívání nebo při překračování předepsaných dávek se rozvíjí syndrom závislosti. Vysazování se musí dít postupně, při náhlém vysazení hrozí epileptický záchvat nebo psychotická reakce.
Viz také iatrogenní

BIOGRAFICKÁ SKUPINA

Je typem tématické skupiny zaměřené na práci s biografických materiálem (životní příběh), který přinášejí její členové. Prostřednictvím různých prostředků (vyprávění, kresba, časová osa, modelování, tanec atd.) členové skupiny, každý sám za sebe, rekonstruují svůj životní příběh a jeho nejvýznamější události a prezentují je ostatním. Styl práce bývá více strukturovaný, avšak může se podle jednotlivých psychoterapeutických škol odlišovat. Biografické skupiny jsou významným nástrojem posilujícím kohezi skupiny a zejména v začátku terapeutického procesu mohou vést k akceleraci práce a zlepšení motivace pro terapeutickou práci. To není způsobeno pouze prostým vzájemým sdělováním příběhů a osudů, ale především emočním prožitkem při jejich sdílení mezi členy skupiny.

BLOOD BORNE VIRUS

BODOVACÍ SYSTÉM (TOKEN SYSTEM)

Způsob permanentního hodnocení pacienta či klienta v léčbě, založený na zásadě klasické behaviorální terapie – tzv. tvarování chování prostřednictvím vnějších podnětů. Záporné body se udělují za chování, které je v léčbě pokládáno za nežádoucí, včetně režimových přestupků, nedochvilnosti, nedostatečného úklidu nebo neplnění jiných povinností. Sankcí je např.zákaz vycházky nebo dovolenky na víkend, při určitém počtu záporných bodů někde automaticky následuje vyloučení z léčby, aniž by pacient porušil pravidlo abstinence. Kladné body by měly odměňovat žádoucí chování a přinášet výhody, tento posilující rozměr se však uplatňuje méně. V této formě se bodovací systém používá se především v ústavní léčbě osob závislých na návykových látkách a má své obhájce i kritiky. Je znám též z léčby jiných diagnostických okruhů, např. poruch příjmu potravy nebo psychóz, kde je ovšem kladen větší důraz na „odměňující“ dimenzi odování.

BRAUN

Tradiční český opiát na bázi kodeinu. Domácí výroba braunu byla v Čechách rozvinuta již před r. 1989, kdy představoval hlavní a prakticky jediný užívaný opiát. Od roku 1993 je vytlačován dovezeným heroinem, dnes braun užívají prakticky jen staří uživatelé drog se začátkem drogové kariéry před rokem 1990.

BUPRENORFIN

Smíšený agonista/antagonista, který může být použit v substituční léčbě. Byl široce užíván v mnoha zemích pro krátkodobou léčbu mírnění těžkých bolestí. Díky smíšenému působení se jeví buprenorfin jako bezpečný co se týče rizika předávkování a snad i pravděpodobně méně zábavný než čisté opiáty. Může také zaručit jednodušší rozvrh odvykání a jeho delší působení může umožnit alternativní denní dávkování. Z výzkumů je zřejmé, že buprenorpfin je přinejmenším stejně účinný jako metadon při substituční léčbě těch závislých na heroinu, kteří užívali nižší nebo středně vysoké dávky.
Viz také agonista , antagonista , metadon

BURN-OUT SYNDROM (SYNDROM VYHOŘENÍ)

Ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka některé z pomáhajících profesí. Nejčastěji se spojuje se ztrátou činorodosti a smyslu práce, projevuje se pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti, postižený ztrácí zájem o svou práci, spokojuje se s každodenním stereotypem a rutinou, nevidí důvod pro další sebevzdělávání a osobní růst, snaží se pouze přežít a nemít problémy. Ve vývoji lze definovat několik stadií: (1) jedinec by chtěl pracovat co nejlépe, touží po úspěchu, ale ten nepřichází, (2) nic nestíhá, je stále v časové nouzi, jeho práce začíná ztrácet systém, (3) výskyt běžných symptomů neurózy, provázený pocitem, že něco musí pořád dělat, výsledkem je chaos, (4) pocit „musím“ se ztrácí a obrací ve vzdor: „nemusím nic.“ Nakonec kolegové obtěžují už jen svou přítomností, pryč jsou zbytky zájmu, nadšení, zůstala jen únava a zklamání. Obranou proti vyhoření je víra ve smysl poslání a v možnosti dalšího rozvoje, vědomí potřebnosti a umění vždy nalézat něco, na co se lze těšit. Pomáhá též supervize, duševní hygiena a relaxace.
Viz také supervize

© 2003-2006, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti
Úřad vlády České republiky, Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1, info@drogy-info.cz